Minuta ticha

16. listopadu 2009 v 11:53 | Lytchi |  Básnická tvorba - Nový věk

V mlčenlivé domácnosti
Minuta ticha
Za cínové vojáčky

Propadlé hanbou
Do nitra krabic
Na hračky
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | Web | 16. listopadu 2009 v 18:03 | Reagovat

:( O propadnutí hambou bych nejraději do konce života neslyšela, nenávidím to slovní spojení. Myslíš že to jde? Fyzicky? Propadnout se hambou? A kam se potom takoví lidé propadají?

2 slaterka slaterka | Web | 16. listopadu 2009 v 18:05 | Reagovat

Snad lepší že hanbou až do nitra krabic na hračky. Alespoň se to tam sková a rozleží.  

3 Lytchi Lytchi | E-mail | 16. listopadu 2009 v 21:30 | Reagovat

[1]: u cínových vojáčků ano!

Jestli kecám, ať se propadnu do západního Německa;)

4 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 16. listopadu 2009 v 23:05 | Reagovat

jen jednonohý drží stráž (jinak je uklizeno a bezvětří) ...
moc povedené.

5 ych ych | 17. listopadu 2009 v 22:28 | Reagovat

Lytchi: že pozdravuju..

Radka: nejhorší sou vzpomínky, při kterých člověk zrudne i po pěti letech...takový máme snad každej ;o)

6 Lytchi Lytchi | E-mail | 18. listopadu 2009 v 15:45 | Reagovat

[5]: vole!
a: JOP;)

7 Nihilist Nihilist | Web | 19. listopadu 2009 v 11:10 | Reagovat

Padali jak němci do krytu...

Byli ti cínoví vojáčci němečtí? :-)

8 Lytchi Lytchi | E-mail | 19. listopadu 2009 v 12:23 | Reagovat

pokud se do toho krytu propadli hanbou a pak "zcínověli", tak to byli právě oni:-))

9 HubeNjoch HubeNjoch | 19. listopadu 2009 v 22:58 | Reagovat

[5]: Nejhorší jsou vzpomínky, po kterých zrudne člověk po 30 letech.

Nebo ještě hůř jak jsem zaslechl nedávno v hospodě na konečné života u vedlejšího stolu paní si nese ten šrám na duši jako každý z nás a vezme si ho do hrobu o tom žádná.

10 Lytchi Lytchi | E-mail | 20. listopadu 2009 v 11:53 | Reagovat

[9]: no, k tomu není co dodat:-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama