V 17. st. dovršením rozkladu feudalismu počal v Anglii nástup buržoazie a tím i kapitalismu. Mluvčím zájmů mladé anglické buržoazie v oblasti politiky, filozofie a výchovy se stal JOHN LOCKE. Ve svém pedagogickém systému vyjadřuje zájmy nové, ve své době pokrokové třídy - buržoazie. Při vytyčování cílů výchovy nevychází již z učení o vrozených idejích ani z náboženství, ale ze zájmů "pracujícího člověka", mladého buržoy nebo šlechtice.
Jako syn zámožného obchodníka byl vychován v přísném puritánském prostředí. Po získání středoškolského scholastického vzdělání studoval od roku 1652 na Oxfordské univerzitě, na které po absolutoriu počal roku 1658 vyučovat řeckému jazyku a rétorice. Ovlivnilo ho učení racionalisty R. Descarta a praotce anglického materialismu F. Bacona. Od roku 1666 byl Locke domácím lékařem, tajemníkem pro politické otázky a vychovatelem syna a vnuka význačného anglického politika hraběte Shaftesburyho.
Ve svých spisech Locke jako mluvčí a zastánce buržoazie zdůrazňuje význam přírodních věd a nových metod vědeckého poznání, pokouší se dosáhnout smíru vědy s náboženstvím.
Vytváří novou teorii poznání, založenou na zkušenosti, a naprosto odmítá středověký obsah vzdělání zahrnující "sedmero svobodných umění", místo něhož vytváří systém vzdělání reálného. Je tvůrcem nové, senzualistické teorie mravní výchovy i velkoryse propracovaného systému tělesné výchovy ( od dob antických myslitelů je 1., kdo se v nové době podrobně zabývá teorií TV - hlavně z užitku - !otužování těla a přiměřená, prostá strava, aby mladý čl. dokázal snášet námahu a únavu )
Vytváří empirické, senzualistické pojetí morálky, vyvozené z principu užitku a zájmů jedince.
Podle něj je nutno se od raného věku věnovat vypracování charakteru , mravní ukázněnosti a rozvoje vůle chovance - mladý člověk se musí nejdříve učit ovládat sebe sama (v raném dětství musí děti spatřovat nejvyšší autoritu ve svých rodičích a vychovatelích)
Snaží se vychovat člověka se silným charakterem, který má smysl pro čest svou i cizí a umí se především ovládat.
Kromě návodů a instrukcí jsou Lockovi hlavním výchovným prostředkem příklady, prostředí a okolnosti. Jak strach, tak i nerozum, nerozvážnost a neschopnost uvážit nebezpečí jsou nedůstojny svobodného tvora. Zvláště zavrženíhodné vlastnosti u dětí jsou lenost, lež, náchylnost ke krutosti a zbabělost. Dítě má být zdvořilé a skromné. Vychovatel má k dítěti přistupovat s ohledem na jeho individuální zvláštnosti.
Výchovné otázky zpracoval ve spise "Pojednání o lidském rozumu" + dopisy psané příteli do Anglie z nizozemského vyhnanství shrnutých ve spise "Několik myšlenek o vychování" ( PoLR - dokazuje, že ve vědomí člověka není vrozených idejí a představ, neboť jeho duše je při narození jakoby prázdná deska - tabula rasa )
Zabýval se především výchovou mladého gentlemana, zatímco pro děti nižších společenských vrstev ve spise "Dobrozdání o chudinství pro obchodní radu" navrhuje zřízení pracovních škol, kde by se dětem chudiny od třetího roku věku dostávalo jak poučení mravního a náboženského, tak i vedení k manuální práci a k osvojení kázeňských předpisů a pravidel. ( Výchovou dívek se Locke nezabýval vůbec )
Je považován za reformátora individuální výchovy stejně tak, jako jeho stoupenec J.J.Rousseau.
Spis "Několik myšlenek o vychování" - vychází z požadavků zdravého rozumu a za praktických potřeb mladého gentlemana, který se má naučit rozumně a užitečně spravovat své záležitosti ve prospěch svého osobního blaha a užitku, jež ovšem záleží na prospěchu obecném
Vysoce hodnotí význam výchovy, když soudí, že "z deseti lidí se devět stalo takovými, jací jsou, pouze díky výchově" ( material. - 18. st. - Helvetius )
- Prvořadou úlohu ve výchově mladého gentlemana má vychovatel, který má být vzdělaný a moudrý, znalý dobrých způsobů a světa, má být oblíbený ve společnosti pro svou taktnost a zdvořilost, čestnost a poctivost. Tytéž vlastnosti má pak pěstovat a rozvíjet u svého chovance
- Nejdůležitějším úkolem výchovy je rozvoj uměřenosti a sebeovládání
- Je stoupenec individuální výchovy - soudí, že "i nedostatky domácí výchovy jsou mnohem prospěšnější než vědomosti získané ve škole". Nejlepší místo, kde má být gentleman vychován je přes všechny výhody hromadného vyučování otcovský dům. Vychovávání má probíhat od nejútlejšího věku až do 21 let a má je řídit muž, který nemusí být zrovna učencem, ale má být dokonalým vychovatelem, neboť jeho úkolem není produkovat učené lidi, ale vychovávat vzdělaného, pracovitého člověka
- Své místo má také: jízda na koni, šerm, tanec a účetnictví. Vyučení některému řemeslu - využití volného času, upevnění zdraví
- Závěrem vzdělání jsou cesty vykonávané po 21. roce věku chovance
- Důležitá je také výchova nábožensko-mravní
- Vyučovací předměty: čtení, psaní s kreslením, mateřský jazyk, francouzština ( kromě kupců a farmářů ), geografie, aritmetika, geometrie, astronomie, chronologie, etika, historie, zákonodárství, cizí jazyk ( dialogicky, než gramaticky ). Malířství, hudba a poezie jsou pokládány za maření času, neboť mladíka pouze zavádějí do špatné spol.
- Učení se zájmem - podle možnosti i pomocí hry. Psát až po čtení, pak kreslení - kvůli zobrazení skutečnosti - nedostatek tvoří právě bezduché biflování
Všechny Lockovi pedagogické myšlenky rozhodujícím způsobem ovlivnily francouzské filosofické materialisty a encyklopedisty i přední osvícenské myslitele 18. st., největší měrou pak Rousseaua, který Lockovy zásady systematicky prohloubil.
Názory J. Locka o výchově téměř beze změny přejímala ruská carevna Kateřina II. do svých instrukcí o výchově carských dětí.
Štverák Vladimír. Stručné dějiny pedagogiky. SPN:1983
Nihilist | 
Zde hledá
Hezky to ten Honzík Zámků napsal, jen co je pravda ...