- 1775 - 1848
- ekonomický vývoj ( definitivní rozpad feudalismu a nástup kapitalismu ) + formování novodobých národů
- germanizace ( němčina se stává podmínkou pro učně, gymnázia ) - v době Temna spisovná čeština přestává existovat ( pouze dialektická )
- základní rysy: demokratismu a myšlenka slovanská ( m. slovanské vzájemnosti )
- obrození se podařilo a mluví se o něm jako o zázraku či národním vzkříšení ( především vytváření spisovné češtiny )
- byly položeny základy naší novodobé národní literatury - vznikla díla klíčového významu pro naši literaturu a zformovaly se rysy naší literatury
Periodizace obrození
1. fáze
- převažují myšlenky osvícenské
- fáze má jazykově-obraný ráz
- rozpadá se spisovná čeština - řešily se základní podmínky pro vznik spisovné lit.
- vznik divadla a prózy - sloužilo k úkolům lidovýchovným
- nad beletrií a poesií převažuje věda - období Josefa Dobrovského
- vědecký a lidovýchovný proud
2. fáze
- osvícenství odeznělo - střídají ho myšlenky preromantické
- důležitější než věda začíná být básnictví (zaměřují se i na náročnou lit. - kvalita)
- věda je česká i jazykem
- velký zájem o folklór a slovesnost
- formují se 2 základní rysy obrozenecké ideologie - slovanství, demokratismus
- doba Josefa Jungmanna
3. fáze
- ovlivňuje velká revoluční vlna
- existovala spisovná čeština, česká věda, poesie
- obrozenecký proces se dostává na širší společenský základ ( pořádají se kulturní akce, organizace společenského života )
literatura: tylovský proud ( lidovýchovný, tradiční, tendenční )
máchovský proud ( ovlivněn západoevropským romantismem )
4. fáze
- všechny cíle jsou realizované a z oblasti jazykové a kulturní se úkoly přenáší do politické
JOSEF DOBROVSKÝ
O dějinách české řeči a literatury
- vědecké dějiny
- tak jak rozdělil literaturu, platí dodnes
- za základní hodnocení literatury dal stav jazyka
- dílo, které bylo napsané nejhezčí češtinou
- období veleslavínské ( zlatý věk literatury ) - vrchol humanismu
Německo - český slovník
- odmítnul puristické tendence
Zevrubná mluvnice jazyka českého
- nejvýznamnější
- normy českého jazyka
- psáno německy
- skloňování, časování, kmenosloví, pravopisná reforma
- tímto dílem přispěl D. k ustálení jazyka
- kodifikovala starou normu - za základ dal jazyk doby veleslavínské
Česká prozodie
- zabývá se systémy veršování
- dospěl k závěru, že pro češtinu je nejvhodnější systém sylabotonický
Základy jazyka staroslověnského
- 1. vědecká mluvnice staroslovenštiny
JOSEF JUNGMANN
Slovesnost
- vznikla v době, kdy byla naděje, že čeština se bude vyučovat na gymnáziích
- je to učebnice ( čítanka )
- výbor z české literatury od doby Husovy po teď
- připojil i rozsáhlý úvod = teorie literarury
Historie literatury české
- napsané česky - 1. dějiny české literatury česky napsané
- něco jako Dobrovského Dějiny č…..
- chronologický seznam děl
- životopisy autorů
- za vrcholnou fázi označil nejstarší dobu a uvěřil v pravost padělků
vrchol: Slovník česko - německý
- veškeré bohatství české slovní zásoby
- čerpal ze starých památek, ze slovesností
- měl pomocníky na odbornou terminologii
- klíčový význam pro ustanovení spisovné češtiny + stal se normou v oblasti lexikální
- ( vědecká družina: Purkyně, bratři Preslové, … )
FRANTIŠEK PALACKÝ
- dějiny českého národu v Čechách a na Moravě
- nejvýznamnější obrozenecké vědecké dílo
- české dějiny od začátku až do 1526
- na dějiny působí protikladné síly, ale určitým zákonem se vlastně zdokonalují
- za hybnou sílu českých dějin považoval střetávání českého a německého ( případně slovanského a germánského ) principu
- náš národ musel stále obhajovat svou existenci a to ho vedlo k pokroku
- z obou kultur jsme si dokázali něco vzít a to využít
- vrchol dějin vidí v husitství
- 1. vědecké dějiny, vynikající sloh
Přišel s programem austroslavismu - autonomie v rámci rakousko monarchie ( Rakousko zachováno, ale Čechy - federální stát ) - ne!
PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK
Slovanské starožitnosti
- vědecké dílo z oblasti slovanské prehistorie
- založil tím obor prehistorie
- dějiny Slovanů - do 10. st.
- zkoumá dobu, ze které nemáme památky
- Slované jsou praobyvatelé Evropy stejně jako ostatní národy a všichni společně vytvářeli kulturu
Počátky novočeského básnictví
1) básnická družina Thámova
- almanach Básně v řeči vázané
- tradice českých básníků 16,17 st.
- překlady hlavně německých básní
- demonstrace české poesie - básně autorů z jeho družiny
- nejslavnější báseň Život venkovský ( forma idyly, ale společ. kritické )
2) básnická škola Puchmajerova
škola je tehdy, jestliže skupina působí delší období a všichni mají společný program a setkávají se.
- působí asi 20 let, 5 svazků almanachů
- nejprve se jmenovali Sebrání básní a zpěvů ( 3 ) a navázaly Nové básně ( 2 )
- společný program: osvícenský klasicismus ( ódy, elegie, eposy, bajky, epigramy )
Počátky prózy a novinářství
VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS
Novinářská činnost:
- působil v 1. novinách, které u nás vznikly ( Schönfeldské c.k. poštovské noviny )
- potom vydával vlastní noviny - Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny ( infce. o datech trhů, cenách, spojích, kultura - nové knihy a nová představení, o výchově, beletristická příloha ( ukázky z lit. děl )
Kalendář tolerancí - ke každému dni literární ukázka (připomínka historické události, báseň). Tolerancí = protože jak pro katolíky tak pro evangelíky.
Vydavatelská činnost:
Česká expedice = tiskárna, nakladatelství, knihkupectví
= středisko vlasteneckého života v Praze
= pečoval o jazykovou kulturu a aby se knihy dostaly ke svým čtenářům
Rukopisné padělky
- doba přinesla zájem o staré památky
- národy cítily potřebu něčeho svého, čím by se mohly pochlubit
- vznikají tak památky, které vznikají v této době, ale označují se za staré ( podvrhy, padělky )
- bylo potřeba pozvednout národní sebevědomí - snaha vzbudit zájem o Čechy ve světě, navíc byla cenzura a v padělcích se tak mohlo psát všechno ( !sebevědomí + hrdost )
q 1. taková skladba = 1816 Píseň vyšehradská ( "13 st." - pokus - vyvolala zájem )
q Rukopis královédvorský ( "nalezen" 1817 v kostelním sklepě v DK, 12 pergamenových lístků + 2 útržky - měl představovat torzo mohutného sborníku ze 13 st. )
q Rukopis zelenohorský
Pochybnosti: J. Dobrovský
Autoři: Václav Hanka, Josef Linda
Význam
- splnily to, co se očekávalo
- podpořili obrozenecký proces
- pozvedli sebevědomí naší společnosti
- psáno to, co by se v současnosti nemohlo objevit
- vysoká umělecká kvalita
- výrazný inspirační zdroj
JAN KOLLÁR
Slávy dcera
I. Sála = zabývá se osudem Slovanů v Německu
II. Labe, Rón, Vltava = zážitky a dojmy při cestě ze studií
III. Dunaj = protéká také Slovenskem - osudy v Uhrách
IV. Léthé = slovanské nebe - lidé, kteří Slovanům pomáhali
V. Acheron = lidé, kteří Slovanům škodili
(Léthé a Acheron = řeky, které oddělovaly podsvětí od normálního světa )
Propojil cit vlastenecký a milostný.
Vystupuje bohyně Slovanů Sláva, která si ztěžuje na utrpení, kterým Slované prošli - Bohové rozhodnou, že činy musí být napraveny - Bůh Milek ( něco jako Amor ) stvořil krásnou dívku dceru Slávy, která se měla stát symbolem a měla všechny křivdy Slovanům vynahradit - Básník se do ní zamiluje a získává průvodce.
Předzpěv = elegie nad zašlou slávou Slovanů
= největší oporu vidí v Rusku
= vyznačuje naději, že budoucnost bude pro Slovany lepší
= časoměrný elegický distich
Význam
- myšlenka slovanská
- záměrně napsal dílo náročné ( umělecky kvalitní )
- typicky preromantické, ale i klasicistní