Komisař Kolek - VII. kapitola

13. prosince 2008 v 21:42 | Lytchi |  Brakoviště
"A mám tě ty bastarde," řekla, když už zcela usnul. "Celou tu dobu jsem musela trpět, zatímco ty sis užíval někde jinde. V jiném náručí ….v jiném ….," láteřila okolo sebe.
Se svazováním neměla moc práce, neboť usnul přímo na provizorní židličce, která byla v pokoji tak nějak navíc.
Potom už jen čekala, až se probudí.
To se stalo o 15 minut později. Uspávadla nebyla tak silná a navíc byla dost zkoncentrována.
Nejdříve trochu dezorientovaně mžoural, až potom mu to všechno došlo.
Začal se smát.
"Děvel sem ž seš mmrcha," koktal ještě trochu zmateně Kolek, "jen jsem nevěděl, proč si to všechno udělala?" pokračoval už trochu smysluplněji.
"Tak pan rozvraceč to neví! Hajzle!" řekla a svůj výrok doplnila skvěle mířenou fackou.
"Neeeeee," řekl Kolek se smíchem na rtech, ale jeho vrásky, které se projevovaly vždy, když se smál, se pomalu měnily v ty, které u něho byly znát při rozčilení.
"Oooh, už ti to pomalu dochází? Dochází ti, že jsem nechala zabít tu kurvu?"
"Nee, to bys … neee…" koktal zmateně Kolek, přičemž se s vervou mírně zvedl i s židličkou. Dál ale nemohl, neboť byl navíc želízky připoután zezadu k topení.
"Jsem ráda, že jsme si to vyjasnili. Je ti jasné, že teď si to ještě musíme vyřídit mezi sebou.
Čekala jsem tak dlouho. A konečně je to tady."
"Proč, proč, proč to děláš?" řekl zdrcený a vyčerpaný Kolek, který pomalu přestával lomcovat se židlí.
"To tys první ublížil mně."
"Neblázni," pravil nejdřív Kolek, přičemž se mírně pozastavil nad tím, co právě řekl, "náš vztah neměl cenu, tos přece věděla!"
"Mohli jsme ho zachránit, to tys zbaběle utekl."
"A co bude teď? Zabiješ mě? Co to vyřeší?"
"Pán se ptá, co to vyřeší?!" opakovala ironicky Adéla, "POMSTU!" pokračovala nadšeně.
"Ale proč jsi zabila Štafeta?"
Tentokrát se zasmála zase ona. "Tu nicku? To abych se k tobě dostala blíž. Vlastně, … aby ty ses dostal blíž ke mně."
"A kvůli tomu si zabila člověka? Zmasakrovala?"
"Proč ne? Alespoň jsem si na něm vybila vztek. Trochu jsem si s ním užila a pak mu ukázala, jak se za to platí."
"Ale půjdeš do vězení!"
"Drž hubu," řekla a vlepila mu další facku.
Odložila pryč staré noviny, které ležely na stole, aby tak poodhalila vývoj budoucích minut.
Na stole ležel revolver.
"Cha, řekl Kolek. "Uděláš si dobře jen na chvíli a pak budeš dál vytočená, bude tě to víc a víc sžírat a co uděláš pak, koho zastřelíš pak?"
"Zklapni!"
Vzala zbraň do obou rukou a namířila přímo na Kolkovu hruď.
"A tak jako ty si zabil naši lásku, já zabiju tebe!"
"Proč Lisa, šeptal Kolek…jsi praštěná…jsi nemocná! Jenom kvůli ní jsem se vrátil zpátky k policii, abych šel po těch bastardech, co dělaj věci jako teď ty. A teď už mi je všechno jedno…Ale ještě se potkáme a pak teprve uvidíš….."
"Užij si tenhle konec, protože je poslední, sbohem …."
Nedořekla větu, protože ji vyrušilo vyražení dveří. Otočila se, aby uviděla několik mužů, kteří na ni míří zbraní. Už se nestihla otočit zpátky ke Kolkovi, ale i tak vystřelila. První výstřel kopíroval druhý. Ten už byl ale z jiné zbraně. Z té, kterou držel policista v rohu u vykopnutých dveří.
Na zem se však sesunula jen jedna oběť. Byla ta ona.
Kolek dostal taky svoji dávku, ale pouze do ramene, což se dalo očekávat díky momentu překvapení. Pro jistotu také trochu zaúpěl. Policista, který střílel zkontroloval, zda byl jeho výstřel smrtelný. Dotykem se přesvědčil, že ano. Druhý policista přiběhl ke Kolkovi a po zjištění jeho stavu ho začal rozvazovat.
"Šéfe, mluvil jste sice o dvou hodinách, ale já i chlapci jsme začali být znepokojení," spustil mladík.
Kolek se na oba podíval a řekl "Někdy je dobré neposlouchat své nadřízené."
Potom se všichni tři zasmáli.

---
O několik dní později stál komisař venku před vyšetřovnou. Opřený o svoje auto si zapálil cigaretu.
Z náprsní kapsy vytáhl služební odznak, otočil se a položil jej na střechu svého vozu. Chvíli si jej prohlížel a pak se otočil zpátky. Najednou vyšel ze dveří, které byly přímo před ním, mladý novinář, který mu chtěl nedávno zapálit cigaretu.
Když ho Kolek spatřil, zavolal na něj "Mladej!"
Mladík se otočil a zvláštně se na něj zadíval.
"Ale néé, zase vy?!" vyjekl znechuceně novinář.
Kolek jej přejel zkoumavým pohledem. Vložil si cigaretu do úst a začal si prohrabávat kapsy. Mezitím hluboce potáhl. Zachvíli už držel v ruce krabičku cigaret a později také zapalovač. Potáhl ještě naposled a vytáhl si cigaretu z úst. Podal ji novináři a naznačil, že si má rovněž potáhnout. Poté mu narval do rukou i krabičku se zapalovačem.
"Takže vy fakt nekouříte?!" divil se mladík.
"Ne, právě jsem začal," ukončil rozhovor Kolek, nasedl do auta a odjel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ych ych | 14. prosince 2008 v 0:15 | Reagovat

ach!!! ta baba je fakt celá "vona"! skvělý! respekt! napínavý až do konce (to už je vážně konec? bude mi chybět...piš hezky dál) a poutavý jak ty železný pouta, který mně připomněly co sem chtěla dat Dariovi k vánocům...

2 L! L! | 14. prosince 2008 v 11:40 | Reagovat

oh, díky díky!

náhodou, mě samotnou ta poslední kapitola málem dojala:D

pokud bude téma, budu psat dál:- ))

A díky, žes vydržela těch sedm kapitol!:D to si zaslouží nějakou odměnu:-)))

3 ych ych | 14. prosince 2008 v 12:36 | Reagovat

sedm? mně to přišlo kratší jak sem to zhltla! téma...víš, že někteří autoři páchají zločiny, aby o nich mohli psát?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama