Komisař Kolek - VI. kapitola

5. prosince 2008 v 16:13 | Lytchi |  Brakoviště
"Ale copak to máme na nosánku?" laškovali komisařovi kolegové ihned potom, co vešel do vyšetřovny.
"Spletl jsem si ostnatý drát s kapesníkem!" vracel jim to ironicky Kolek.
Odešel do své kanceláře, usedl ke stolu a těžce hloubal. Z hlubokého zamyšlení, které doplňovaly zvuky ostrého chrápání ho probudilo až zazvonění telefonu.
"To jsem já, Adéla. Promiň, jak jsem se dnes chovala, chtěla bych, abys přišel ke mně domů, vyložím ti to s tím zapalovačem. Já to neudělala. A teď mám pocit, že ….."
"O. K., já jsem neřekl, že jsi vrah, jen …"
"Ale já vím, co si myslíš."
"Jedu tam. Končím," dořekl a zavěsil sluchátko.
Vstal ze židle a mířil přímo k východu z vyšetřovny. Než ale otevřel poslední dveře, které ho dělily od čerstvého "nepolicejního" vzduchu, vrátil se zpět a pošeptal něco mladému policistovi, sedícího kousek od jeho pracovny. Ten kývl jako projev porozumění, a Kolek mu odpověděl rovněž pokýváním hlavy.

Zachvíli už stál před dveřmi své bývalé ženy. Ani nezazvonil a už vcházel do jejího bytu.
"Kde máš tu Mlátičku?" zeptal se Kolek.
"Odešel do posilovny," odpověděla Adéla.
"Jak jinak?!"
"Neposadíš se?"zeptala se.
Kolek se opřel o topení pod oknem a upřeně se zahleděl na Adélu.
"Nedáš si něco k pití?" pokračovala.
Kývnul hlavou.
Odběhla do kuchyně, ale nestihla přejít práh, protože ji zastavil jeho hlas.
"Víš, že jsem tě miloval," spustil komisař.
"Abych řekla pravdu, tak tuto fázi si už nějak napamatuju," odpověděla.
"Ale neříkej! A co ta scéna, když jsem odcházel?"
Pomalu se přibližovala směrem ke Kolkovi.
"Já sem to tak nechtěla. Nikdy si neměl odejít, já tě potřebovala."
Bylo ticho.
Adéla se nahla ke Kolkovi a políbila ho. Kolek nejdříve neodolal a polibek opětoval, až po pár vteřinách ji od sebe odtáhl.
"Nech toho. Víš, že to nemá cenu."
Nato mu uštědřila pořádnou facku.
"Máš pravdu, promiň. Skočím pro to pití," dodala.
Odběhla, aby zachvíli přišla zpátky s dvěmi sklenicemi whisky.
Jednu mu podala, jednu si nechala a sedla si.
Kolek nasál tu vůni zrzavého moku, ale nenapil se.
"Nechtěla jsi mi říct něco o tom případu?" snažil se udržet téma.
"Ano, ten zapalovač … já .. zkrátka jsem ho hned po tom, cos mě opustil, dala do bazaru. To bys neřekl, co všechno tam berou, a jak za to platí. Je to úplné umělecké dílo. A tím jsem se rozloučila s jeho budoucností. Toť vše."
"To mi neříkej," odpověděl rázně Kolek.
"Bohužel je to tak. Tím pádem nevím, jak se dostal tam, kam se dostal."
"A ten chlápek? - ten zmasakrovaný - znáš ho?"
"Něco jsem o něm už slyšela."
"Podívej, jestli něco víš, tak mi to řekni, protože jsi zatím jediná podezřelá," řekl a lokl si ze své sklenice.
Adéla se pomalu opět přibližovala ke Kolkovi.
Nejdřív si toho nevšiml, ale když už mu seděla na klíně, začal mírně protestovat.
"Takhle to nejde. Já tu vyšetřuju případ a navíc …."
"Co? Už bys neměl na to … kdybychom my dva …"
A vášnivě ho políbila. Tentokrát se už Kolek neubránil, neboť ho omámila nejen chuť drahého moku, ale také ostatní přísady, které obsahoval a tak se pomalu ztrácel v mlze, z níž chvílemi vykukovala jeho bývalá žena.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ych ych | 5. prosince 2008 v 19:30 | Reagovat

To je porno! Ta baba mi připomíná jednu ženskou...su zvědavá jak to bude dál!

(chybka: omálila místo omámila)

2 L! L! | 5. prosince 2008 v 20:35 | Reagovat

fakt? že bych do toho začla trochu fušovat?:- ))

(to víš, nemám kontrolu pravopisu :-/ )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama