Komisař Kolek - III. kapitola

14. listopadu 2008 v 16:52 | Lytchi |  Brakoviště
V oddělení pro vyšetřování vražd seděla skupinka mužů různého věku. Zanedlouho se objevil komisař Kolek.
"Tak co, jak jsi daleko s tím monstrem?" oslovili přítomní komisaře. Kolek se jen ušklíbl a pokračoval dál do své kanceláře.
Kdo by čekal neuspořádaný kout budovy s většími prvky chaosu, ten by byl na omylu. Drobné místnosti dominoval sice ošuntělý stůl, ale jeho jediný obsah byla poloprázdná láhev ginu kdesi na dně kteréhosi šuflete. Místo bylo prázdné. Bez fotek, bez obrazů, bez papírů. Kolek sedl na židli za psacím stolem - druhou nápadnou věc v této místnosti. Sklopil oči a celý obličej se skryl v jeho mohutných dlaních. Hlasitě vzdychl. Když pochvíli ruce z jeho obličeje zmizely, stihl jej ještě celý promnout. Otevřel oči. V ten moment někdo zaklepal na dveře.
"Šéfe, je tu svědkyně co tvrdí, že ví něco k tomu masakru. Mám ji pustit?" otázal se mladý policista. Kolek se zašklebil a pak kývl. Žena v pokročilých letech přistoupila k psacímu stolu. Když si mladík uvědomil, že si žena nemá kam sednout, zmizel na chvíli ve vedlejší místnosti, aby krátce nato mohl donést něco jako židli pro snad tak důležitou svědkyni. Pak sám také zmizel, což dosvědčilo klapnutí kliky u dveří.
"Komisař na ženu chvíli koukal, a když ani jeden z nich nezačal s konverzací, žena se osmělila a spustila.
"Tedy né, že by ste nebyl moc výřečný, ale … no raději půjdu rovnou k věci." Kolek se lehce pousmál a řekl "To by bylo nejlepší."
"Tak tedy, když jsem ráno procházela okolo domu pana Štafeta - bydlím totiž přes ulici od něj a chodím uklízet do domu nedaleko od něj - zahlédla jsem, jak z domu vychází mladá paní."
"Mladá je kolik, mladá paní? Zeptal se cynicky Kolek.
"No, něco kolem čtyřiceti, pane komisaři," odpověděla rázně žena. "A pan Štafeta se s ní loučil poněkud, jak to říci, familierněji!
"Políbil ji?" zeptal se komisař.
"To je slabé slovo, mladý pane. To, co v tu chvíli předváděl, by se asi moc nelíbilo jeho ženě."
"Dobře a dál?" dychtivě se zeptal.
"No a pak ta paní odešla. Ale neviděla mě. Víte, já čtu ráda detektivní příběhy a taková by mě nemohla doběhnout! Kdyby na to došlo, mohla bych ji i sledovat, ale copak jsem nějaká drbna?"
"Dobrá, paní … eh, paní! Ještě něco?" dodal komisař.
"Jestli budete takový nedočkavý, neukážu vám, co té ženě vypadlo z kabelky, když tak rychle odkráčela."
Komisař zafuněl a pak zvedl nohy ze země, aby si je mohl opřít o stůl. Jeho lhostejnost nemohla být větší.
Poté, co si oba vyměnili zlostné pohledy, vytáhla žena z kabelky podivný předmět. Když si nasadila brýle, zjistila, že to není to, co hledala, a tak šmátrala v kabelce dál. Komisař začal být lehce netrpělivý, což se projevovalo jeho hlasitým oddycháváním a vytřeštěným pohledem. Zachvíli bylo vše jasné.
"Nejspíš jsem to musela nechat doma, a místo toho jsem vzala jiný zapalovač. Moc se omlouvám."
"Chcete říct, že té ženě vypadl zapalovač?"
"Ano."
"Dobrá," řekl Kolek a pomalu vstal. Obešel stůl a přistoupil k ženě. Ta vstala také.
"Takže ten zapalovač zítra donesete chlapcům, oni už si s ním poradí."
Když ji vyprovodil ke dveřím, pronesl jen lehce nadneseně "Ruku líbám," a rychle je zase zavřel. Žena zmizela v mezerách žaluzií, jako mlha, která se vypaří.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ych ych | 14. listopadu 2008 v 19:09 | Reagovat

Mladá paní! Na to téma sem zrovna včera hovořila s mamkou...bo předevčírem...bo sem to nebyla já?

(a s tou mezerou je to lepšííí)

2 L! L! | 14. listopadu 2008 v 19:57 | Reagovat

a čeho se to ještě týkalo, jestli se můžu zeptat:- ))

(je to tak, ale divím se, že to šlo, já na ty mezery totiž od jisté doby rezignovala:-))

3 ych ych | 15. listopadu 2008 v 11:23 | Reagovat

(formátování je sranda...známe.)

viz icq...a jinak: Mladá paní Turnerová!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama