Griechische Pfirsiche

19. května 2008 v 18:31 | Lytchi! |  Úvahy všedního dne
Už jste se někdy probudili do nového dne a zároveň do něj vstoupili levou nohou? Ne? Jistě si tím někdy projdete tak jako já.
Je škaredý, zamračený den. Z nebe prší kapky deště, které se tříští o zem, kde se kumulují, aby se tak mohly vytvářet zlověstné kaluže.
Vstávám později než normálně a tak již od začátku nic nestíhám. V hlavě zvoní alarm, který marně hledá znalosti k dnešnímu testu z němčiny, na který se chystám.
Když už je pozdě na to cokoliv dodělat, či ještě stihnout pokazit, končím svoje veškeré snahy o uvedení se do slušného stavu, do čehož patří péče o vlasy, obličej, potní žlázy a také výběr slušného oblečení, s čímž mi ovšem pomohlo samo počasí.
Vycházím ven, abych stihla svůj vlak. Otevírám deštník. Než dojdu k popelnicím, které stojí pár metrů před vchodovými dveřmi, mám durch promáčené botasky, ponožky se dají ždímat a při pocítění mých chodidel - jestli jde ovšem ještě něco cítit - si vzpomenu už jen na studenou válku.
A to je teprve začátek. Jak asi budou vypadat má chodidla za půl hodiny? Ale co teď? Vrátit se domů pro suché boty, anebo stihnout důležitý test? Zatnu zuby a pokračuji ve zběsilé chůzi. "Čvacht." "Čvacht," ozývá se při každém mém kroku. Po několika metrech už mi to nepříjde k pláči, ale k smíchu a veřejně se tlemím na okolojdoucí s výrazem, který znamená: "Je mi to úplně jedno, smějte se taky." Pro jistotu mi začíná táhnout na záda a všeobecně mi začíná být zima, nejen na nohy. Mám pocit, že kdybych zavřela deštník, byla bych míň mokrá, než jsem teď. Anebo alespoň stejně.
Mezitím si opakuji Sokratův citát "Vím, že nic nevím." Ať ho myslel jakkoliv, já nyní vím, že do jazykových cvičení z německého jazyka nic nevím.
Teď už se ani nesměju, ale koukám jako vrah. Stojím na peróně a čekám na vlak. Můj pohled je o to vražednější, že tu jsem o několik minut dřív a čekám.
Vlak přijíždí. Nastupuji. Na haldy cestujících v tuto dobu jsem si už zvykla. Kromě neustávajícího vražedného pohledu, neprojevuji dalších námitek.
Pominu cestu z vlaku na Poříčí 7. Stojím před sušákem na školním záchodě. Nejsem si jistá, jestli to mám opravdu udělat. Nikde nikdo a tak sundávám botu a obnažuji si chodidlo.
Stojím na jedné noze a zapínám sušák (pozn. red.: sušák na ruce). V ruce držím jednu z dvou mých "bývalých kamarádek" a otáčím ji pomalými pohyby pod sušákem. Tkaničky radostí plápolají pod proudem horkého vzduchu. Potom provedu totéž s mojí ponožkou a pak i s druhou botou a s druhou ponožkou. Sláva záchodům a sláva sušákům na ruce!
V relativně suchém stavu vytahuji učebnici němčiny a pokouším se o zrychlenou verzi učebního procesu. Akci ukončí výzva lektorky, abychom nastoupili k testu. Konečně mám čas na jiné myšlenky. Tedy na to, co jsem si těsně před chvílí stihla zopakovat. Okamžitě toho využívám a snažím se použít všechno, co vím. Konečně odevzdávám test a odcházím opět na vlak, který směřuje k vytouženým suchým ponožkám. Ve vlaku si po vzoru testu opakuji "Griechische Pfirsiche." Nemůžu se toho zbavit, a tak si to v duchu neustále říkám. Velmi zábavné.
Naštěstí už neprší. Boty už nenasávají vlhkost a "čvacht" "čvacht" slyším už jenom tlumeně.
Jsem doma. Zouvám si boty a běžím do své skříně. Líbám své staré, šedivé, tlusté ponožky.
Poučení:
  • Když prší, beru si s sebou náhradní ponožky a boty
  • Když prší, beru si TEPLOU mikinu a je mi jedno, že zrovna neladí s barvou mého trička
  • Když prší, nechodím ven!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ych ych | 19. května 2008 v 18:42 | Reagovat

vidíš, sušáků sem si tam nikdy moc nevšímala...asi je zítra budu taky potřebovat...nebo bych mohla jít rovnou v pantoflách...jednou stranou tam, druhou ven..jako to učení...

2 ych ych | 19. května 2008 v 19:42 | Reagovat

a Pfirsiche je vážně hrozný slovo! grrrr!

3 L! L! | 19. května 2008 v 19:52 | Reagovat

ale nejhorší je, že mi to furt zní v hlavě i s tím zvučným rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr,které ale říkám na hlas:D :D...

4 L! L! | 19. května 2008 v 19:53 | Reagovat

jo a ty lidi ve 3/4 kalhotách a sukních a pantoflách dnes vážně nechápu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama