Nechat se svést

27. dubna 2008 v 10:19 | Lytchi! |  Básnická tvorba - Dávnověk
Jako jarní bouřka, co klepe létu na dveře
Jako milostné vzplanutí, co podobá se nevěře
Jako pošťák, co čeká až domovní otevřou se dveře
Jako snílek, co navždy zapomněl se v jiné sféře
Ten, co tebe, ji, ho i nás ctí, miluje i nenávidí
Ten, co zpoza svého stolu hned všechno černě vidí
Ten, co pozná myšlenky na světě všech lidí
Ten, co kvůli kapce medu včelám sosák nezávidí
Pro sladké spaní princezny z prastaré pohádky
Pro ty dva, co nesnáší se a myslí jenom na hádky
Pro svou zemi, pro přírodu, pro televizor ze skládky
Pro posledního námořníka, co přežil členy posádky
Nechat se svést, jako oči mamonem posedlé
Nechat růži zalévat a vidět květy rozkvetlé
Nechat hvězdy skonat či rozplynout se ve světle
Nechat se rádoby hýčkat, jako ty ruce prokřehlé
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ych ych | 27. dubna 2008 v 10:57 | Reagovat

schön...sehr schön...

2 L! L! | 27. dubna 2008 v 18:53 | Reagovat

ale co by bylo ych bez Lytchi ;)

3 L! L! | 28. dubna 2008 v 17:30 | Reagovat

Oprava:D - "Co by byla Lytchi bez ych!" natürlich!;)

4 Darkness deStination Darkness deStination | 3. května 2008 v 23:00 | Reagovat

:-D...moooc pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama